Daň z nemovitostí není daň z převodu nemovitostí!
Vyznat se v českých daňových předpisech je tvrdý oříšek i pro odborníka, natož pak pro běžného občana. Není proto divu, že ze vší té záplavy různých informací bývá zmaten a některé pojmy se mu pletou – například právě dvě daně týkající se nemovitého majetku. Na vysvětlenou: daní z nemovitostí je každoročně zpoplatňováno vlastnictví pozemků a staveb. Daň z převodu nemovitostí se platí jen v případě, že dochází k převodu vlastnického práva k nemovitosti. Pokud ke změně vlastníka nedojde, tato daň se neplatí.Dani z nemovitostí podléhají pozemky a stavby nacházející se na území České republiky s výjimkami uvedenými v zákoně. Pro výpočet daně je rozhodný stav vždy k 1. lednu každého roku. Na změny, k nimž pak v průběhu roku dojde, se nebere zřetel a zohlední se zase až při výpočtu daně v následujícím zdaňovacím období. Pokud tedy prodáte kdykoliv v průběhu roku svou nemovitost, budete muset za celý tento rok daň z nemovitostí zaplatit. Nového majitele se daň z nemovitosti bude týkat až od příštího roku.
Daňové přiznání k dani z nemovitostí stačí podat pouze jednou, a to do 31. ledna. Nedojde-li ke změnám, v dalších letech se daňové přiznání již znovu nepodává. V případě, že nemovitost prodáte a návrh na vklad vlastnického práva podáte před koncem roku, je vcelku běžné, že Katastrální úřad o zápisu vkladu práva do konce ledna nestihne rozhodnout a vyrozumět vás. Pak vězte, že daňové přiznání musíte podat do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl vklad práva do katastru nemovitostí zapsán.
Jak se nemovitosti zdaňují?
Zákon o daních z nemovitostí zvlášť upravuje daň z pozemků a zvlášť daň ze staveb. Pro většinu poplatníků snad bude postačující základní informace, že dani z pozemků nepodléhají pozemky pod stavbami, a to dokonce i v případě, že tyto stavby dani ze staveb nepodléhají. Daň se vypočte tak, že z výměry jednotlivých druhů pozemků se zjistí základ daně a ten se vynásobí příslušnou sazbou. U stavebních pozemků se ještě do výpočtu zahrne koeficient zohledňující velikost obce.Dani ze staveb podléhají stavby zkolaudované, stavby dosud nezkolaudované avšak již užívané a kolaudaci podléhající anebo dokončené podle dříve platných předpisů. Této dani také podléhají byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí. Základem daně je u staveb vždy zastavěná plocha, tzn. výměra půdorysu nadzemní části stavby. U bytů a nebytových prostorů to pak je tzv. upravená podlahová plocha, což je podlahová plocha vynásobená koeficientem 1,2.
Daň se vypočte vynásobením základu daně sazbou daně, navýšenou o každé další nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy stavby, a koeficientem zohledňujícím velikost obce. Počet a velikost podzemních podlaží na výpočet daně nemá vliv. Za sklep či podzemní garáž tedy platit nebudete.
Některé stavby jsou od daně osvobozeny
Od daně ze staveb jsou na dobu 15 let osvobozeny novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých.(a co Filip?) )Na dobu 5 let jsou osvobozeny stavby, u nichž došlo k přechodu z vytápění pevnými palivy na ekologický zdroj energie anebo které byly „zatepleny“ na základě k tomu vydaného stavebního povolení. Obě tato osvobození přitom přecházejí v případě převodu nemovitosti i na její nové vlastníky. (Já?)Od daně ze staveb je osvobozena celá řada dalších staveb. Za zmínku však stojí alespoň skutečnost, že osvobozeny jsou obytné domy i stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají sociální dávky a jsou držiteli průkazu ZTP a ZTP/P. Důležitou informací pak je, že ve všech případech, kdy jsou stavby od daně osvobozeny, jejich vlastník musí podat daňové přiznání a v něm nárok na osvobození uplatnit.
Kdo je poplatníkem daně z nemovitosti?
Poplatníkem daně z nemovitosti je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní či spoluvlastní nemovitost podléhající dani. V případě daně z pozemků může být poplatníkem daně i nájemce nebo uživatel pozemku, a to v případě, že se buď jedná o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, nebo se na tom nájemce s vlastníkem pozemků dohodne a tuto dohodu doloží příslušnému finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo se jedná o pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR, popř. není-li vlastník pozemku znám.Je-li vlastníků nemovitosti, nájemců či uživatelů pozemku víc, jsou povinni platit daň z nemovitosti společně a nerozdílně. Daňové přiznání v tomto případě podává za všechny poplatníky jeden z nich za celou nemovitost. Problém, kdy se spoluvlastníci nejsou schopni dohodnout a žádný nechce vystupovat v daňovém řízení jako společný zástupce ostatních, bude vyřešen od roku 2007 novelou zákona o daních z nemovitostí. V této souvislosti je třeba upozornit, že daňová povinnost je ze zákona nepřenosná. To znamená, že určit poplatníka jinak, než stanoví zákon, např. smlouvou, není možné.
Jak se platí daň z nemovitosti?
Daň z nemovitostí si poplatník musí v daňovém přiznání sám vypočítat, uplatnit případné osvobození od daně a vypočtenou daň po odečtení osvobození zaplatit. Neměl by přitom čekat na vyzvání finančního úřadu, protože ten tuto povinnost vůči poplatníkům nemá. Zpravidla jim však daň z nemovitosti připomene formou daňové složenky s uvedením částky daně a termínu její splatnosti. Je-li na složence uveden daňový přeplatek, lze ho od aktuální daňové povinnosti rovnou odečíst.Daň se platí na účet finančního úřadu, u něhož poplatník podával daňové přiznání, resp. v jehož územní působnosti se nachází dani podléhající nemovitost. Vlastní-li více nemovitostí v různých místech republiky, musí daňová přiznání podat a daň zaplatit všem finančním úřadům, v jejichž územní působnosti se nemovitosti nacházejí. Zvláště v tomto případě to chce nepoplést nejen předčíslí, ale i čísla účtů a výši úhrad, aby zbytečně nedošlo u některých finančních úřadů k přeplatkům a u jiných k nedoplatkům.
Čísla bankovních účtů finančních úřadů (předčíslí pro daň z nemovitosti je vždy 7755).
U většiny poplatníků daň z nemovitostí nepřesáhne částku 1 000 Kč.
V tomto případě je nutno ji zaplatit vždy do konce května. Je-li pro
poplatníka daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v územním
obvodu jednoho finančního úřadu vyšší, lze ji zaplatit ve čtyřech
stejných splátkách v termínech do 31. května, 30. června, 30. září a
30. listopadu. Výjimkou jsou zemědělci a osoby provozující chov ryb,
kteří mají možnost daň z nemovitostí zaplatit ve dvou stejných splátkách
v termínech do 31. srpna a 30. listopadu. Je-li celková daň nižší než
30 Kč, daň se vyměří, ale platit se nemusí.Možnosti, jak co nejjednodušeji zaplatit daň z nemovitosti, jsou v podstatě dvě. První z nich je zaplatit ji na poště pomocí zmíněné daňové složenky. Nezaplatíte sice žádný poplatek, ale budete muset na poštu a vystát si tam frontu, zvláště necháte-li platbu na poslední chvíli. Druhou možností je zaplatit daň bezhotovostním převodem z bankovního účtu. Používáte-li některou z forem přímého bankovnictví, jedná se jednoznačně o možnost nejjednodušší. V obou případech však musíte příslušnou částku letos odeslat nejpozději ve středu 31. 5.
Podpořte svou obec!
Daně asi nemá rád žádný daňový poplatník. Stát ale z něčeho žít musí. Výše celkového daňového zatížení, efektivnost výběru jednotlivých daní i hospodaření státu by jistě byla témata na velmi dlouhou diskusi. V případě daně z nemovitostí však vězte, že její úhradou nepodporujete stát, ale přímo obec, v jejímž katastru se zdaněná nemovitost nachází. Celý výnos z této daně neplyne do státní pokladny, ale stává se příjmem obcí.Přestože daň z nemovitostí nepochybně patří mezi ty nejméně spravedlivé daně, trestající lidi vícenásobným zdaněním za to, že se sami postarali o své vlastní bydlení, jejím zrušením by zejména malé obce ztratily významný zdroj svých příjmů. Jste-li lokální patriot(ka), může vás alespoň hřát vědomí, že zaplacením daně z nemovitostí jste přispěl(a) k naplnění obecního rozpočtu, který obvykle bývá značně napjatý.
