Koncem června roku 2017 syn dones dve sazenice okurek a rajče. Jsem v duchu řikala, že s toho už nic nebude: Je přiliš pozdní doba k jejích výsadbe a pak nemame vhodné nádoby ani zeminu. No, za pokus to asi stojí, když syn jeví zájem k pěstovani. Do plastové nadody od barvy, použivané k náteru stropu, syn vyvrtal otvory a naplnil nejakým substratem. Do toho vysadil po jedne sazenice okurky a rajče. Bylo mi jich "samotinkých" lito a tak jsem uprosila syna sehnat ještě po 1ks /O&R. To už nikde nebyly k maní. Ale syn když něco chce, tak to dokaží.
Subsrat byl chudý na pěstovani zeleniny A hlavně sazenice se nam ujaly a začaly slibně rust. Potřebovaly holt oporu. Syn uvazal provazem jedno ucho plastnadody k pradelné šnůry, pak druhé ucho k jiné pradelní šnůře. Tak opora byla hotova. Kolem ni nasměroval po hodinkových ručiček výhonky okurek. Každý den jsme se divaly, jak okurky soutěžily mezi sebou v růstu. Nasadily květy a nakonec i malé plůdky.
Dnes je 19.8.2017 je patek: Okurky nám dělají radost. Každy den sbirame okurčičky k obědu.
Subsrat byl chudý na pěstovani zeleniny A hlavně sazenice se nam ujaly a začaly slibně rust. Potřebovaly holt oporu. Syn uvazal provazem jedno ucho plastnadody k pradelné šnůry, pak druhé ucho k jiné pradelní šnůře. Tak opora byla hotova. Kolem ni nasměroval po hodinkových ručiček výhonky okurek. Každý den jsme se divaly, jak okurky soutěžily mezi sebou v růstu. Nasadily květy a nakonec i malé plůdky.
Dnes je 19.8.2017 je patek: Okurky nám dělají radost. Každy den sbirame okurčičky k obědu.
