Většina
zahrádkářů má svou vlastní představu, jak, kdy a kam okurky vysévat
nebo vysazovat. Je těch možností opravdu víc, a snad stojí za to, trochu
je přehledně uvést a porovnat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů.
U nakladaček je vhodné jakkoliv uspíšit sklizeň plodů, abychom potřebné množství sklidili ještě před hlavním nástupem plísně okurkové. U salátovek
to není tak důležité, protože ty naopak chceme sklízet na salát čerstvé
co nejdéle, a musíme se s plísní vypořádat jiným způsobem. A jak tedy
set a sázet?
A/ Výsev:
Nejjednodušší způsob je výsev přímo na záhon.
Ale kdy a případně jak? Okurky jsou teplomilné, a tedy se uvádí „set
spolehlivě po 15. květnu“ - tedy po přechodu pozdních jarních mrazíků.
Dokud nebyla plíseň, platilo to plně. Dnes ale může stát za to, trochu
si pospíšit a tedy něco riskovat. V teplých „okurkových“ oblastech je
známý jiný termín: „na Marka saž oharka“ - tedy 25. dubna.
V
relativně suchých oblastech jižní Moravy a středních Čech to může být
rozhodující, jde-li jen o běžný výsev (tedy bez přirychlování apod.).
Sucho tam bývá pravidelné, ale „zmrzlíci“ zničí okurky jen zřídka. Výsev
„na Marka“ vzejde ještě ze zimní vláhy i bez závlahy vždy, a jednou za
více let je možná poškozen mrazem. Ale výsev v druhé polovině května bez
zálivky často čeká v půdě až na deště počátkem června (Medardová kápě).
Plevel ovšem roste, okopávat nejde, a k tomu sklízet začneme často až
za plného napadení plísní.
Ale pozor: na Marka sejeme jen inkrustovaná semena!
Semena okurek jsou většinou stejně inkrustována. Inkrustace není
ochrana před plísní, jak si někteří mylně myslí. Chrání nabobtnalé, ale
ještě neklíčící semeno v chladné a mokré půdě před různými plísněmi a
bakteriemi, které jsou v půdě běžně přítomny. V teplém počasí neškodí,
ale za delšího období chladna a mokra způsobí, že neinkrustovaná semena
okurek shnijí. Semena, která už vyklíčila a mají kořínek a stonek, se už
obvykle ubrání sama.
Máme-li
možnost (a čas i chuť) zalévat po výsevu, můžeme i pozdějším výsevem do
teplé půdy často „dohnat“ okurky seté na Marka. Na zahrádce (tedy ne na
velkých plochách) se velmi dobře osvědčuje tzv. „výsev na vodu“. Motyčkou uděláme mělkou rýhu, nalejeme do ní vodu, a po vsáknutí nasejeme semena okurek. Zahrneme je suchou zeminou,
vyhrnutou při vytváření rýhy - rozhodně ne blátem!! V teplém počasí
okurky vzejdou do týdne. Další zálivka už nebývá nutná, i když ovšem
neškodí.
Naproti tomu občas zmiňované nakličování semen okurek nedoporučuji.
Základní nevýhodou je to, že naklíčená semena mohou velice rychle
zaschnout a celý výsledek urychlení je pryč. Velice často se také
chybuje při vlastním nakličování. Dát semena okurek do vaty nebo hadýrky
na talířek s vodou a ten postavit nad radiátor ústředního topení - v
takových podmínkách semena okurek (ale i jiných zelenin) spolehlivě za
pár dní shnijí. Tedy když už nakličovat, pak jen namočit novinový papír
(ne lesklé papíry s barevným tiskem, ty vůbec vodou nenasáknou), nechat
dobře odkapat, a na několik vrstev novinového papíru vložit semena
okurek a dalšími vrstvami tohoto papíru přikrýt.. Prostě VLHKO, NE
MOKRO!
Ještě víc práce (ale také větší uspíšení sklizně) dá použití nízkých foliových krytů
(foto 2-1). Mohou být i z bílé netkané textilie - ta lépe větrá. Z
plotového drátu uděláme oblouky šíře asi 50-70 cm a výšky 20-30 cm),
přetáhneme je bílou netkanou textilií nebo folií a boky a čela trochu
zahrneme hlínou. Čela uvolníme po polovině května, a počátkem června už
okurky téměř kvetou. Textilie nebo folie se odstraní, a za 2-3 týdny
sklízíme naplno (foto č. 2-1).
foto 2-1
B/ Výsadba:
Předpěstování
sazenic a jejich výsadba do pole nebo do folníku či skleníku je už
náročná práce, ale velice výhodná - umíme-li to a máme-li na to čas.
Někde je opravdu ještě možné koupit hotové kvalitní sazenice okurek. Ale
většinou si zahrádkáři dělejí sadbu sami. Upozorním na některé momenty,
na které je třeba dbát.
Doba výsevu:
Ať už ve skleníčku, nebo za oknem, vypěstování kvalitní sazenice okurek
trvá asi 3 - 4 týdny. Datum výsevu tedy volíme podle toho, kam pak
sazenice budeme vysazovat: Na záhon v zahradě (a jestli použijeme nízký
kryt z netkané textilie nebo folie), nebo do skleníku či folníku.
Kam vyset: Vlastní skleníček je lepší, ale jde to i za oknem v bytě. Zvláště za oknem v bytě musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než teplota ve dne,
jinak se rotlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí. Papriky se
běžně dávají po dvou do kelímku, ale okurky dáváme nejlépe jen po jedné -
dvojice bývají vytáhlé a nekvalitní. Chceme-li si „pohrát“, pak
vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu děložních
lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko - až po děložní lístky.
Taková sadba je pak velice kvalitní.
Do čeho vysévat:
Většinou sejeme do plastových kelímků o průměru asi 6 - 9 cm, které
musí mít ve dně otvor pro odvod přebytečné vody při zálivce. Jako zemina
je velmi vhodný nějaký zahradnický rašelinový substrát - okurkám
vyhovuje hrubší, dobře propustná zemina. Řadu let substráty ve velkém
úspěšně používám při šlechtění okurek. Takový substrát má mít zásobu
živin na několik týdnů. Ale dost často se setkávám s tím, že ani
substrát z jednoho pytle není zcela stejnorodý. Některé rostlinky po
vzejití mají slabé a žluté děložní listky (foto 2-2) a výrazně se
opožďují ve vývoji. Spraví se to po přihnojení roztokem nějakého
komplexního hnojiva s převahou dusíku, ale zpoždění zůstane. Takže to
teď dělám tak, že hned po vzejití všechny rostlinky přihnojím hnojivým
roztokem, a výsledek je dokonalý.
Kam vysévat
Vlastní skleníček je lepší, ale předpěstovat okurky lze i za oknem v bytě. Zde však musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než teplota ve dne, jinak se rostlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí.
Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu děložních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko – až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní
Vlastní skleníček je lepší, ale předpěstovat okurky lze i za oknem v bytě. Zde však musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než teplota ve dne, jinak se rostlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí.
Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu děložních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko – až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/vybirame-odrudy-okurek-jarni-vysev-a-vysadba/
Vlastní výsadba na stanoviště:
V malém rozsahu (na zahrádce) je velmi vhodná výsadba „na vodu“. Do
vykopaných jamek nalejeme vodu, necháme vsáknout a pak vysadíme
rostlinky okurek ne příliš hluboko, spíš šikmo, a zasypeme sušší zeminou
vykopanou z jamky. Po výsadbě ještě zalejeme. Takové rostliny pak
rostou opravdu „jako z vody“. A co s nimi dál to už je námět na další
povídání.
Bzenec, březen 2010 Ing. Bohuslav Holman