Mezi základní druhy okurek patří:
Okurky polní – jde o okurky menšího vzrůstu s
drsnější slupkou, neloupou se a jsou určeny k přímé konzumaci. S oblibou
nakládány do sladkokyselého nálevu (okurky nakládačky) a zavařovány ve
sklenicích.
Polní okurky mohou být hruboostné či jemnoostné. Hruboostné bývají
opovrhovány kvůli tomu, že píchají, proto spousta pěstitelů dává
přednost jemnoostným okurkám. Hruboostné odrůdy však bývají většinou
odolnější a hodí se tedy do horších klimatických podmínek - lépe se
vzpamatovávají z prudších poklesů teplot v období sklizně a brzo začnou
znovu plodit. Jemnoostné odrůdy mívají s kolísáním teplot velké potíže a
někdy se může stát, že už se nevzpamatují. Z hruboostných nakládaček je
nejčastěji pěstovanou odrůdou Regina F1, novinkou je pak hybrid Viola
F1 a oblibě se těší také geneticky nehořké hruboostné nakládačky Jitka
F1 a Lada F1. Z jemnoostných okurek se nejčastěji pěstuje odrůda Fatima
F1, oblíbená je také Bohdana F1 a Milena F1. Výnosností i odolností
proti plísním vyniká odrůda Karolina F1.
Okurky salátové (hadovky) - jsou většího vzrůstu a
mají hladkou slupku, hodí se do salátů a k přímé konzumaci. Mezi
oblíbené odrůdy řadíme okurky Stela F1, Linda F1 Mix, Perseus F1, Cheer
F1, Livie F1, Paladinka F1, Mini Spirit F1, Superstar F1, Vista F1, Lili
F1, Baby F1 či Saladin F1
Semínka okurek je třeba si předpěstovat. Výsev provádíme od poloviny
dubna do poloviny května, samotné předpěstování rostlin se provádí tři
až čtyři týdny před požadovaným termínem výsadby. Vyséváme je do
truhlíků a po vytvoření 2-3 lístků je můžeme dále přesazovat. Pokud
chceme, aby byly rostlinky odolnější, můžeme je po jedné přesadit do
samostatných kelímků naplněných do 3/4 hlínou. Jakmile rostlinka
povyroste, postupně jí hlínu dosypáváme. Předpěstované rostlinky pak
vyséváme na záhon do sponu 20 x 30 cm. Zaléváme velmi opatrně, jen ke
kořenům a nejlépe po kapkách. Ideální teplota vody je 20 stupňů Celsia.
Za chladnějšího počasí není třeba příliš zavlažovat.
Až rostlina dostatečně povyroste, zaštípneme hlavní výhon za 3 až 4 listem, čímž podpoříme tvorbu postranních výhonů. Na těch totiž bývá více samičích květů a tedy i plodů. U okurek je nezbytná včasná chemická ochrana, postřiky však nepoužíváme více jak 3x za sezónu, a nikdy ne těsně před sklizní. Jakmile mají okurky (polní) max. 6 až 7 cm, musíme je sklízet. U okurek salátovek se jejich délka většinou pohybuje kolem 25 cm při průměrné váze 400 g, Mohou se sklízet i později, protože jsou vyšlechtěny tak, že ani ve větší velikosti neztrácejí nic ze své skvělé chuti. Na stejném záhoně můžeme pěstovat okurky nejdříve po dvou letech, abychom nepodporovali šíření chorob a škůdců.


Pěstování okurek
Okurky jsou velmi náročné na teplo, úspěšně se pěstují v pařeništích a sklenících. Na venkovních záhonech prospívají na slunných a před větrem chráněných místech. Pro okurky jsou vhodné teplé a středně těžké půdy. Půdu je dobré vyživit kompostem nebo chlévskou mrvou. Kořeny okurek potřebují vzduch, proto je nesmíme sázet příliš hluboko. Při pěstování okurek se nám bude hodit černá netkaná textilie, sloužící k nadkrytí půdy, případně na noční nadkrytí rostlin, v případě, že je pěstujeme na záhoně. Okurky potřebují rovněž oporu, po které by se mohly pnout – může být horizontální, nebo také vertikální. Je důležitá i z hlediska rychlého oschnutí listů, na kterých se tak nemůže držet plíseň.
Až rostlina dostatečně povyroste, zaštípneme hlavní výhon za 3 až 4 listem, čímž podpoříme tvorbu postranních výhonů. Na těch totiž bývá více samičích květů a tedy i plodů. U okurek je nezbytná včasná chemická ochrana, postřiky však nepoužíváme více jak 3x za sezónu, a nikdy ne těsně před sklizní. Jakmile mají okurky (polní) max. 6 až 7 cm, musíme je sklízet. U okurek salátovek se jejich délka většinou pohybuje kolem 25 cm při průměrné váze 400 g, Mohou se sklízet i později, protože jsou vyšlechtěny tak, že ani ve větší velikosti neztrácejí nic ze své skvělé chuti. Na stejném záhoně můžeme pěstovat okurky nejdříve po dvou letech, abychom nepodporovali šíření chorob a škůdců.