Většina zahrádkářů má svou vlastní představu, jak, kdy a kam okurky vysévat nebo vysazovat. Je těch možností opravdu víc, a snad stojí za to, trochu je přehledně uvést a porovnat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. U nakladaček je vhodné jakkoliv uspíšit sklizeň plodů, abychom potřebné množství sklidili ještě před hlavním nástupem plísně okurkové. U salátovek to není tak důležité, protože ty naopak chceme sklízet na salát čerstvé co nejdéle, a musíme se s plísní vypořádat jiným způsobem. A jak tedy set a sázet?
A/ Výsev:
Nejjednodušší způsob je výsev přímo na záhon. Ale kdy a případně jak? Okurky jsou teplomilné, a tedy se uvádí „set spolehlivě po 15. květnu“ - tedy po přechodu pozdních jarních mrazíků. Dokud nebyla plíseň, platilo to plně. Dnes ale může stát za to, trochu si pospíšit a tedy něco riskovat. V teplých „okurkových“ oblastech je známý jiný termín: „na Marka saž oharka“ - tedy 25. dubna.
- Výsev „na Marka“ vzejde ještě ze zimní vláhy i bez závlahy vždy, a jednou za více let je možná poškozen mrazem.
- Ale výsev v druhé polovině května bez zálivky často čeká v půdě až na deště počátkem června (Medardová kápě). Plevel ovšem roste, okopávat nejde, a k tomu sklízet začneme často až za plného napadení plísní.
- Ale pozor: na Marka sejeme jen inkrustovaná semena! Semena okurek jsou většinou stejně inkrustována.
- Máme-li možnost (a čas i chuť) zalévat po výsevu, můžeme i pozdějším výsevem do teplé půdy často „dohnat“ okurky seté na Marka. Na zahrádce (tedy ne na velkých plochách) se velmi dobře osvědčuje tzv. „výsev na vodu“.
- Motyčkou uděláme mělkou rýhu, nalejeme do ní vodu, a po vsáknutí nasejeme semena okurek. Zahrneme je suchou zeminou, vyhrnutou při vytváření rýhy - rozhodně ne blátem!! V teplém počasí okurky vzejdou do týdne. Další zálivka už nebývá nutná, i když ovšem neškodí.
Přihnojování - především dusíkem, (protože základní hnojení hnojem nebo NPK jsme už udělali na podzim a na jaře).
- Dusíkem okurky prakticky nemůžeme přehnojit, takže ledkem šetřit nemusíme (3 - 6 kg na 1 ar = 100 m2).
- Kdo má drůbež, může s velkým úspěchem použít zkvašený drůbeží trus - tzv. „slepičáky“, které kromě dusíku obsahují i různé růstové látky; ty právě rychle rostoucím okurkám dělají velmi dobře.
- Jsou i různá speciální hnojiva - Kristalony, Cucumin apod., také velmi dobré, i když drahé. Dají se použít i na list - postřikem či zálivkou. Účinek se projeví rychlejí, než při příjmu živin kořeny.
A také zalévat se musí umět. Samozřejmě nejlepší je správný „zahradnický“ déšť ve správný čas, ale na ten se spolehneme jen tehdy, když prostě nemáme možnost zalévat. Pak si musíme pomoci plečkováním a okopávkou; je stará pravda, že správné plečkování ve správný čas je jako zálivka. Ale pokud zalévat můžeme, pak u okurek se nám zálivka vždy vyplatí. Ovšem i zde platí „všeho s mírou“.
Jestliže do začátku květu okurky trvale vydatně zaléváme, nemůžeme s tím v době sklizní najednou přestat - v optimálně vlhké půdě rostlina netvoří moc kořenů („nepotřebuje je“), a když pak zem vyschne, už si s tím neporadí.
Naopak jestliže v počáteční fázi vývoje okurky příliš nezaléváme, vytvoří silný kořenový systém, a ten si pak s dalším suchem už poradí lépe. Samozřejmě je nesmíme nechat uschnout - okurky koření jen mělce. Tady právě dobře pomáhá plečkování.
A ještě jedna důležitá poznámka k zálivce: zalévat méně často, ale zato vydatně. Pokud málem každý den porost jen trošku pokropíme, takže listy jsou sice mokré a třeba i zem pod listy je mokrá, ale jen do hloubky třeba 1-2 cm, pak jsme vlastně rostlinám (nejen okurek) žádnou vodu neposkytli; zato jsme intenzivně podpořili napadení plísní, jejíž spory na často a dlouho vlhkých listech snáze vyklíčí, než na listech suchých.Ještě víc práce (ale také větší uspíšení sklizně) dá použití nízkých foliových krytů (foto 2-1).
PS:poznámku k tzv. zaštipování okurek.
To se dělalo u starých odrůd, které kvetly na hlavním výhonu téměř jen jalovými květy a první plůdky se tvořily až na bočních větvích. Zaštípnutí hlavního výhonu za 3-5 listem podpořilo tvorbu bočních větví a tedy zvýšilo a urychlilo násadu plodů. Ale dnes se z těchto starých odrůd pěstuje už jen vemi málo pouze odrůda Mělnické.
- Přes 99% jsou dnes na zahrádkách F1 hybridní odrůdy, které se už nezaštipují, protože v převážné většině (některé téměř stoprocentně) tvoří samičí květy a tedy plody. I u nich se někdy stane, že hlavně ze začátku kvetou většinou jalovými květy. Důvody jsou velice různé (hnojení, počasí) a často ani nelze žádný rozumný důvod najít. Ale po čase ( obvykle10 - 14 dní) se i tady vše napraví a úroda je dobrá.
Bzenec, březen 2010 Ing. Bohuslav Holman
