Dekor *ulity* pro bylinky

                                  

дачная архитектура

Výsev a výsadba okurek

http://www.holman.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=29:vysev-a-vysadba-okurek&catid=8:lanky-texty&Itemid=10&lang=cs (3/2010)

Většina zahrádkářů má svou vlastní představu, jak, kdy a kam okurky vysévat nebo vysazovat. Je těch možností opravdu víc, a snad stojí za to, trochu je přehledně uvést a porovnat výhody a nevýhody jednotlivých způsobů.

U nakladaček je vhodné jakkoliv uspíšit sklizeň plodů, abychom potřebné množství sklidili ještě před hlavním nástupem plísně okurkové. U salátovek to není tak důležité, protože ty naopak chceme sklízet na salát čerstvé co nejdéle, a musíme se s plísní vypořádat jiným způsobem. A jak tedy set a sázet?

A/ Výsev:

Nejjednodušší způsob je výsev přímo na záhon. Ale kdy a případně jak? Okurky jsou teplomilné, a tedy se uvádí „set spolehlivě po 15. květnu“ - tedy po přechodu pozdních jarních mrazíků. Dokud nebyla plíseň, platilo to plně. Dnes ale může stát za to, trochu si pospíšit a tedy něco riskovat. V teplých „okurkových“ oblastech je známý jiný termín: „na Marka saž oharka“ - tedy 25. dubna.

V relativně suchých oblastech jižní Moravy a středních Čech to může být rozhodující, jde-li jen o běžný výsev (tedy bez přirychlování apod.). Sucho tam bývá pravidelné, ale „zmrzlíci“ zničí okurky jen zřídka. Výsev „na Marka“ vzejde ještě ze zimní vláhy i bez závlahy vždy, a jednou za více let je možná poškozen mrazem. Ale výsev v druhé polovině května bez zálivky často čeká v půdě až na deště počátkem června (Medardová kápě). Plevel ovšem roste, okopávat nejde, a k tomu sklízet začneme často až za plného napadení plísní.

Ale pozor: na Marka sejeme jen inkrustovaná semena! Semena okurek jsou většinou stejně inkrustována. Inkrustace není ochrana před plísní, jak si někteří mylně myslí. Chrání nabobtnalé, ale ještě neklíčící semeno v chladné a mokré půdě před různými plísněmi a bakteriemi, které jsou v půdě běžně přítomny. V teplém počasí neškodí, ale za delšího období chladna a mokra způsobí, že neinkrustovaná semena okurek shnijí. Semena, která už vyklíčila a mají kořínek a stonek, se už obvykle ubrání sama.

Máme-li možnost (a čas i chuť) zalévat po výsevu, můžeme i pozdějším výsevem do teplé půdy často „dohnat“ okurky seté na Marka. Na zahrádce (tedy ne na velkých plochách) se velmi dobře osvědčuje tzv. „výsev na vodu“. Motyčkou uděláme mělkou rýhu, nalejeme do ní vodu, a po vsáknutí nasejeme semena okurek. Zahrneme je suchou zeminou, vyhrnutou při vytváření rýhy - rozhodně ne blátem!! V teplém počasí okurky vzejdou do týdne. Další zálivka už nebývá nutná, i když ovšem neškodí.

Naproti tomu občas zmiňované nakličování semen okurek nedoporučuji. Základní nevýhodou je to, že naklíčená semena mohou velice rychle zaschnout a celý výsledek urychlení je pryč. Velice často se také chybuje při vlastním nakličování. Dát semena okurek do vaty nebo hadýrky na talířek s vodou a ten postavit nad radiátor ústředního topení - v takových podmínkách semena okurek (ale i jiných zelenin) spolehlivě za pár dní shnijí. Tedy když už nakličovat, pak jen namočit novinový papír (ne lesklé papíry s barevným tiskem, ty vůbec vodou nenasáknou), nechat dobře odkapat, a na několik vrstev novinového papíru vložit semena okurek a dalšími vrstvami tohoto papíru přikrýt.. Prostě VLHKO, NE MOKRO!

Ještě víc práce (ale také větší uspíšení sklizně) dá použití nízkých foliových krytů (foto 2-1). Mohou být i z bílé netkané textilie - ta lépe větrá. Z plotového drátu uděláme oblouky šíře asi 50-70 cm a výšky 20-30 cm), přetáhneme je bílou netkanou textilií nebo folií a boky a čela trochu zahrneme hlínou. Čela uvolníme po polovině května, a počátkem června už okurky téměř kvetou. Textilie nebo folie se odstraní, a za 2-3 týdny sklízíme naplno (foto č. 2-1).

foto 2-1

B/ Výsadba:

Předpěstování sazenic a jejich výsadba do pole nebo do folníku či skleníku je už náročná práce, ale velice výhodná - umíme-li to a máme-li na to čas. Někde je opravdu ještě možné koupit hotové kvalitní sazenice okurek. Ale většinou si zahrádkáři dělejí sadbu sami. Upozorním na některé momenty, na které je třeba dbát.

Doba výsevu: Ať už ve skleníčku, nebo za oknem, vypěstování kvalitní sazenice okurek trvá asi 3 - 4 týdny. Datum výsevu tedy volíme podle toho, kam pak sazenice budeme vysazovat: Na záhon v zahradě (a jestli použijeme nízký kryt z netkané textilie nebo folie), nebo do skleníku či folníku.

Kam vyset: Vlastní skleníček je lepší, ale jde to i za oknem v bytě. Zvláště za oknem v bytě musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než teplota ve dne, jinak se rotlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí. Papriky se běžně dávají po dvou do kelímku, ale okurky dáváme nejlépe jen po jedné - dvojice bývají vytáhlé a nekvalitní. Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu děložních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko - až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní.

Do čeho vysévat: Většinou sejeme do plastových kelímků o průměru asi 6 - 9 cm, které musí mít ve dně otvor pro odvod přebytečné vody při zálivce. Jako zemina je velmi vhodný nějaký zahradnický rašelinový substrát - okurkám vyhovuje hrubší, dobře propustná zemina. Řadu let substráty ve velkém úspěšně používám při šlechtění okurek. Takový substrát má mít zásobu živin na několik týdnů. Ale dost často se setkávám s tím, že ani substrát z jednoho pytle není zcela stejnorodý. Některé rostlinky po vzejití mají slabé a žluté děložní listky (foto 2-2) a výrazně se opožďují ve vývoji. Spraví se to po přihnojení roztokem nějakého komplexního hnojiva s převahou dusíku, ale zpoždění zůstane. Takže to teď dělám tak, že hned po vzejití všechny rostlinky přihnojím hnojivým roztokem, a výsledek je dokonalý.

Kam vysévat
Vlastní skleníček je lepší, ale předpěstovat okurky lze i za oknem v bytě. Zde však musíme dbát, aby teplota v noci byla zřetelně nižší, než teplota ve dne, jinak se rostlinky „vytahují“ a špatně se potom i sázejí.
Chceme-li si „pohrát“, pak vysejeme semena do mělké misky, a vzešlé rostlinky ve stadiu děložních lístků teprve vysadíme do kelímků, a to hluboko – až po děložní lístky. Taková sadba je pak velice kvalitní

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/vybirame-odrudy-okurek-jarni-vysev-a-vysadba/

Vlastní výsadba na stanoviště: V malém rozsahu (na zahrádce) je velmi vhodná výsadba „na vodu“. Do vykopaných jamek nalejeme vodu, necháme vsáknout a pak vysadíme rostlinky okurek ne příliš hluboko, spíš šikmo, a zasypeme sušší zeminou vykopanou z jamky. Po výsadbě ještě zalejeme. Takové rostliny pak rostou opravdu „jako z vody“. A co s nimi dál to už je námět na další povídání.

Bzenec, březen 2010 Ing. Bohuslav Holman

Jak si předpěstovat sazenice zeleniny

Datum vydání: 11.03.2015 | autor: Petr Pojar

Předpěstování sadby zeleniny ze semen přinese vyšší výnosy, finanční úsporu, ale i širší výběr druhů a odrůd. Přitom si sadbu prostě můžeme předpěstovat v bytě, pokud nemáme pařeniště či vytápěný skleník.

Předpěstování sazenic zeleniny na vnitřním okenním parapetu

Co budeme potřebovat

K předpěstování sazenic zeleniny potřebujeme vhodný substrát, semena k naklíčení, malé nádoby, případně sadbovací tablety, ovšem stačí třeba i kelímky od jogurtů. Případně můžeme využít i miniskleníky, ale není to třeba – sazenice předpěstujeme i za oknem situovaným na jih na vnitřním okenním parapetu.

Kvalitní substrát, světlo a vlhkost

Kvalitní zemina je k úspěchu nejdůležitější, respektive stejně důležitá jako kvalitní semena vhodné odrůdy a s dobrou klíčivostí. Ovšem zemina též musí mít po celou dobu předpěstování sadby správnou teplotu. Ideální je vzdušný a propustný substrát, který je zároveň přiměřeně chudý na živiny - při klíčení a v počátečních stadiích růstu je přebytek živin ke škodě. Hovoříme o „substrátu pro výsevy.“ Substrát ale nemusíme kupovat, můžeme si jej připravit i sami. Smísíme kvalitní zeminu s rašelinou a pískem a takto vzniklý substrát propaříme, čímž předejdeme výskytu chorob. Výsevy mohou být někdy napadány houbami, které způsobují padání klíčících rostlin, mohou se ale objevit též různé druhy plísní. V případě plodové zeleniny můžeme do substrátu pro výsev přimíchat trochu perlitu a rašeliny.

Kromě substrátu je též důležité zajistit rostlinám dostatek světla a přiměřenou vzdušnou vlhkost. Sazenice samozřejmě pravidelně zaléváme a případně i rosíme, ale musíme dát pozor, aby již na večer byly oschlé – kvůli riziku šíření plísní. Každá nádoba musí mít samozřejmě zajištěn odtok přebytečné vody, čili otvor dole a alespoň tenkou vrstvu drenáže. Zeminu nepřeléváme, ale držíme stále mírně vlhkou. Vysoká vlhkost způsobuje hniloby a houbové choroby.  

Výsev semen

Vyklíčené sazenice

Stanoviště pro sadbu

Ideální je světlé místo s dostatkem vzdušné vlhkosti. Pokud je v interiéru příliš sucho, pomohou odpařovače na radiátorech a rosení sazenic. Dostatek světla a vlhkého vzduchu je pro sazenice prostě klíčový. Pokud ale máme tu možnost, zajistíme rostlinám ideální vzdušnou vlhkost v pařeništi či skleníku a nebo v krytých nádobách – takzvaných minisklenících. Dostatek světla mají rostliny u nezakrytých oken na vnitřních okenních parapetech, později je pak můžeme přemístit na balkón, terasu a nebo umístit i v nádobách na slunné místo na zahradě. Úplně však stačí, když sazenice umístíme ven až při přesazování na finální stanoviště. Se vzdáleností od okna klesá intenzita světla, již 1,5 metru od okna je poloviční!

Sadbovací vychytávky

Praktickou vychytávkou jsou sadbovací tablety. Do tablety vložíme semínko a tabletu se semínkem položíme do vody, kde nabobtná. Rostlina si postupně vytvoří bohatý kořenový bal, se kterým ji vysadíme rovnou na finální stanoviště. Sadbovací tablety se vyrábějí z rašeliny a dobře v nich drží vzduch - rašeliník je typický tím, že ve svých buňkách dovede udržet značné množství vody.

Další vychytávkou jsou miniskleníky, čili interiérová pařeniště. Skládají se z misky a průhledného krytu a jsou vyrobené nejlépe z pevného plastu, se kterým se lépe manipuluje. Průhledná horní část miniskleníků má nejčastěji ventilační škvíry, které můžeme zvětšovat a zmenšovat, čímž regulujeme vzdušnou vlhkost. Miniskleníky se ale vyrábí i z měkkého plastu, nejen z tvrdého.

Další vychytávkou jsou sadbovače s vlastním vytápěním, ovšem pro přípravu sadby nejsou třeba, vlastně jde o zbytečný luxus.

Sazenice rajčat

Sazenice papriky

Jakou zeleninu předpěstováváme?

Stejně jako předpěstování sazenic v nádobkách je důležité i jejich dopěstování. A právě třeba sazenice paprik a rajčat mají v této fázi značné nároky na místo. Nejlépe se v tomto směru předpěstovávají sazenice salátu, kedlubnů a květáku, o měsíc později vysejeme papriky, rajčata a okurky. Sice lze s jejich předpěstováním začít i dříve, ale musíte mít právě vhodné místo na dopěstování sadby. Mořit je v této fázi na malé ploše okna nemá smysl, byly by příliš vytáhlé a křehké. Ideální je skleník a pokud ještě hrozí noční a ranní mrazíky, ukryjeme sazenice na noc do interiéru, nebo je ochráníme textilií. De facto lze předpěstovávat jakoukoli zeleninu, obtížnější je to se zeleninou, která se jednotí a musíme ji tedy přepichovat. Čili předpěstovat si můžeme kromě zmíněných druhů třeba i pórek, celer a další.

Výběr semen

Při nákupu semen si všímejte, zda jde o rané odrůdy určené k rychlení. Ty mají o něco kratší vegetační dobu. Například při výběru salátu pak volíme mezi salátem hlávkovým, listovým a ledovým, červeným a zeleným atd. Druhů a odrůd zeleniny je nepřeberně… Při teplotě 20 až 25 ^oC nám semena vyklíčí za několik dní. Klíčení ovšem urychlíme přikrytím výsevu sklem či fólií, které po vyklíčení rostlin odstraníme. Ale třeba papriky vyžadují pro výsev teploty okolo 30 ^oC, kdy vyklíčí do cca deseti dnů. Nejnáročnější na teploty jsou okurky salátovky, potřebují teplotu až 35 ^oC, při které vyklíčí za 3 až 5 dnů, jinak trvá jejich klíčení mnohem déle. Semena okurek je nejlépe vysévat naplocho přímo do květníků naplněných do poloviny kvalitní zeminou s přídavkem rašeliny a písku. Zeminu pak k sazenicím později postupně přisypáváme. Sazenice okurek jsou nejnáročnější i na teplotu půdy a světlo. Při nedostatku světla jsou vytáhlé a bledé.

A opravdu dejte u veškeré zeleniny pozor na dostatečnou, ale rozumnou zálivku, jelikož přeschnutí a suchý vzduch způsobují dřevnatění kořenového krčku sazenic a poté předčasnou tvorbu růžic. Při přelévání však mohou sazenice naopak zcela uhynout. 

Přesazování sazenic rajčat

Úroda rajčat

Doba výsevu

Předpěstování zeleniny zahajujeme nejčastěji v únoru a březnu, ale najdou se i výjimky. Třeba celer by měl odstartovat svou vegetační dobu nejpozději na konci ledna. Nikdy však nevysévejte semínka rostlin dříve, než je uvedeno na obalu. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, napadají je choroby a dají nám malé výnosy. Navíc některá semena potřebují dostatečně dlouhou dobu na to, aby vůbec byla schopna klíčit – hovoříme o dormanci. Růst sazenic se začne zrychlovat v půlce března, kdy se prodlouží délka dne.

Únor

• Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
• Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
• Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
• Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

• Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
• Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
• Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
• Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

• V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech -  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
• Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy - saláty, zelí a kedlubny.

Květen

• Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
• Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.jaktak.cz, www.shutterstock.com

Суббота, 13 Февраля 2016 г. 19:09
http://www.liveinternet.ru/users/4215838/rubric/1866672/

Как правильно выбрать время для посадки семян 
В этом году выращивать овощи на своих шести сотках собираются даже те, кто никогда не копался в земле. Что поделаешь - кризис! Конечно, чтобы получить богатый урожай, важно вырастить правильную рассаду. Если она будет недозревшая - плоды появятся позже, а если перерастет - ее сложнее сажать, можно поломать хрупкие растения. Поэтому важно грамотно рассчитать время посева семян. В помощь начинающим - эта таблица. 
Рассмотрим несколько примеров. 

Пример 1. Нужно вырастить рассаду томатов для открытого грунта. 

Расчет. Примерный срок высадки - 5 июня. От него отсчитываем продолжительность выращивания рассады - 50 - 60 дней плюс 5 - 8 дней на появление всходов, получаем в общей сложности 55 - 68 дней. Таким образом, сеять семена на рассаду нужно 6 - 11 апреля. 

Пример 2. Нужно вырастить рассаду огурца для высадки в открытый грунт. 

Расчет. Примерный срок высадки - 5 июня. Отсчитываем от него 20 - 25 дней на выращивание рассады и 2 - 4 дня на появление всходов, в сумме это 22 - 29 дней. В данном случае посев нужно провести 4 - 13 мая.

Как вырастить кабачки. Полезные советы для хорошего урожая